Pražská vozovna Střešovice slaví 110 let

Historie vozovny sahá téměř k počátkům zavedení celého pražského tramvajového provozu. Od 24. října roku 1909 poskytla střechu nad hlavou tisícům dopravních prostředků. Důvodem ke stavbě vozovny byl v první dekádě 20. století velmi rychlý rozvoj tramvajové sítě, kdy nové tratě rychle pronikaly za tehdejší hranice Prahy. S ohledem na další předpokládaný rozvoj kolejové sítě, kdy bylo rozhodnuto o směřování tramvajové tratě k Brusce (Hradčanská) a dál ke Střešovicím, nakonec Elektrické podniky vybraly nový pozemek na samotném konci, který patřil královské kanonii premonstrátů. O zakoupení pozemku o rozloze 4 300 čtverečních sáhů rozhodla městská rada 26. července 1907. Stavba vozovny byla zahájena 26. října 1908 a dokončena byla během necelého roku, 24. října 1909 pak vozovna zahájila provoz. K jubileu vozovny Střešovice DPP vydal speciální brožuru, kterou lze zakoupit ve Fanshopu DPP.

Během více než sta let se ve střešovické vozovně vystřídalo mnoho tramvajových vozidel a byly odtud vypravovány i různé linky. Na počátku vypravovala vozovna 12 vlaků linky č. 11, která zde měla konečnou stanici. Brzy k ní přibyly i vlaky linky č. 5. V polovině roku 1915 již vozovna vypravovala celkem 21 motorových a 10 vlečných vozů, celkem tedy 31 vozů. Příslušelo do ní 85 dopravních zřízenců. Přidělené linky i počty udržovaných vozů se během let často měnily.

Vozovna Střešovice je unikátní a cennou ukázkou dobové dopravní architektury a technického zázemí. Její hala, na které jsou díky postupnému rozšiřování patrné tři různé stavební postupy a typy střešních konstrukcí, se dochovala prakticky v původní podobě. V současnosti se v ní nachází Muzeum MHD, jež návštěvníky pravidelně provází historií pražských tramvají. V rámci oslav nyní zveme všechny na výstavu rozšířenou například o nahlédnutí do mysli tvůrce tzv. šlapací tramvaje, která se však z pochopitelných důvodů neujala,“ říká Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla.

Již v prvním projektu vozovny se počítalo s možností budoucího rozšíření. Jakmile se zlepšila hospodářská situace po skončení světové války, začaly Elektrické podniky znovu stavět nové tratě a rozšiřovat i potřebný vozový park. Současně bylo možné přikročit i k postupnému prodloužení tratě v úseku Nádraží v Brusce – Vozovna Střešovice. Druhá kolej byla dokončena 12. června 1920. Rozšíření vozovny bylo dokončeno 15. února 1931 a její kapacita se tak rozšířila na 129 vozů. Ve třetí lodi byla zřízena kovářská výheň s vysokým komínem.

Vozovna Střešovice se dokonce stala v druhé polovině třicátých let 20. století prvním objektem Elektrických podniků, který poskytoval deponační a technické zázemí pro pražské trolejbusy. Pro tehdy nový dopravní prostředek byla vyhrazena část 1. lodě v rozmezí prvních dvou kolejí, které nebyly podsklepeny. Trolejbusový provoz ve vozovně byl ukončen 1. září 1959. Trolejové vedení bylo následně zdemolováno.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se začalo uvažovat o zrušení střešovické vozovny. Mezi hlavní argumenty patřila změna dopravních poměrů v Praze po zavedení metra a především uvažovaná výstavba Strahovského tunelu a navazujících dopravních staveb. Očekávalo se další velké zvýšení již tak rostoucího automobilového provozu před vozovnou, kdy se manipulace s tramvajovými vlaky začala považovat za nežádoucí. Vážně se uvažovalo o demolici areálu a využití pozemku k jiným účelům. Nakonec ale převážila představa, že do vozovny bude přestěhována sbírka historických tramvají, která byla v té době umístěna ve vozovně Vokovice. Velkou roli tady hrála skutečnost, že vozovna Střešovice byla v té době jedinou provozní vozovnou, která se dochovala v původní podobě z počátečního období pražských elektrických drah. Proto Ministerstvo kultury České republiky prohlásilo 12. prosince 1991 celý areál za kulturní památku. Muzeum městské hromadné dopravy v Praze bylo slavnostně otevřeno 14. května 1993.

Dopraváček, zdroj: DPP

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: