Správa železnic pokračuje v zavádění evropského vlakového zabezpečovacího zařízení

Aktuálně je systémem evropského vlakového zabezpečovacího zařízení (ETCS) pokryto 255 kilometrů železničních tratí ve správě Správy železnic, dalších 206 kilometrů mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné postoupilo do zkušebního provozu a 108 kilometrů mezi Přerovem a Českou Třebovou přibude v letošním roce. Pro několik dalších úseků momentálně probíhá projektová příprava. Národní implementační plán počítá s tím, že od 1. ledna 2025 nebudou na koridorové tratě vpuštěny vlaky nevybavené palubní částí systému ETCS.

Nutnost zavedení jednotného evropského vlakového zabezpečovacího zařízení si vyžádala především skutečnost, že v současné době existuje v členských státech Evropské unie celá řada různých vlakových zabezpečovacích zařízení. Ta vykazují kromě zcela zásadní rozdílnosti v konstrukci a technickém řešení také odlišnou úroveň zajištění bezpečnosti železničního provozu. Jejich hlavní nevýhodou ale je, že vlaky v mezinárodní přepravě musí být vybaveny různými typy zařízení, která komunikují s vlakovými zabezpečovači státu, na jehož území se právě nachází. Jeden společný systém tento nevyhovující stav odstraní.

Systém ETCS také brzy získá  i část třetího tranzitního koridoru, úsek Plzeň (mimo) – Cheb, kde práce postoupily z fáze přípravy do realizace, intenzivně se pokračuje i na úsecích Praha-Uhříněves – Votice a Kralupy nad Vltavou – Praha – Kolín.

Na trati z Kralup nad Vltavou přes Prahu do Kolína aktuálně probíhá příprava stavby pro úsek Český Brod – Praha-Běchovice – Praha-Uhříněves, v rámci které bude ETCS ještě v letošním roce pokryto 37 km trati. Vlastní práce odstartují v řádu týdnů. Dalších 75 km bude na zbývajícím úseku instalováno v letech 2022–2026. Práce pokračují také na čtvrtém koridoru v úseku Praha-Uhříněves – Votice, kde bude pokryto celkem 55 km trati. Hotovo má být v příštím roce.

Další nespornou výhodou systému ETCS je, že umožňuje spolehlivě a kontinuálně kontrolovat jízdu vlaků. Použitá technologie dohlíží na to, zda se vlak pohybuje v přesně vymezeném úseku trati. Pokud například strojvedoucí nerespektuje návěst Stůj, systém chybu zjistí a vlak může bezpečně zastavit. Dohlíží také na dodržování nejvyšší dovolené rychlosti v daném úseku a nejvyšší dovolené rychlosti vlaku. Při jejím překročení zabezpečovač zasáhne do řízení vozidla. Před zahájením provozního nebo nouzového brzdění ale nejdříve varuje strojvedoucího, aby měl možnost změnou způsobu řízení vozidla sám snížit rychlost, případně zastavit, a tím

Správa železnic

Leave a Reply

%d bloggers like this: