Odstartovala přestavba nádražní budovy v pražských Bubnech, promění se na památník holocaustu

Správa železnic odstartovala přestavbu původního nádraží Praha-Bubny na Centrum paměti a dialogu Bubny. Cílem tohoto projektu je vytvořit prostor pro uchování svědectví obětí holocaustu a propojení historie se současností. Historická budova nádraží v Bubnech je místem, odkud v letech 1941–1945 deportoval nacistický režim téměř padesát tisíc československých Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Přestavba podle návrhu královéhradeckého ateliéru ARN STUDIO, vedeného architekty Jiřím a Michalem Krejčíkem, umožní vzniknout moderním výstavním a eventovým prostorám. V objektu se počítá také s kavárnou a s oživením přilehlého veřejně přístupného prostranství, přímo navazujícího na rezidenční bloky Holešovic a Malého Berlína. „Holokaustu předcházely roky nenávisti, polarizace a postupného rozkladu demokratických hodnot. Právě proto je tak důležité mít místo, kde si tyto souvislosti můžeme připomínat a učit se z nich. Centrum paměti a dialogu Bubny vzniká k uchování paměti obětí, ale i jako výzva k občanské odpovědnosti, kritickému myšlení a respektu k lidské důstojnosti i jinakosti. Věřím, že bude důležitým prostorem pro setkávání minulosti se současností – a tím i nadějí, že podobné tragédie už nebudeme muset zažít,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. „Rád bych ocenil spolupráci s Ministerstvem dopravy a Správou železnic, díky níž se podařilo překonat dlouholetý pat a posunout tento projekt do fáze skutečné realizace. Významnou roli v tom sehrálo i nové vedení Centra paměti a dialogu Bubny, které dalo projektu novou energii a směr,“ dodal. Slavnostní zahájení přestavby původního nádraží Praha-Bubny (zdroj: Správa železnic) Na základě smlouvy o vertikální spolupráci zajišťuje Centrum paměti a dialogu Bubny přípravu a uhrazení nákladů na rekonstrukci, Správa železnic bude přestavbu projektově a stavebně řídit. „Ráda bych při této příležitosti připomněla 10. a 12. červenec 1944, kdy došlo k druhé části vyvraždění terezínského rodinného tábora v Osvětimi – největší hromadné vraždě československých občanů během druhé světové války. To, že se nám dnes podařilo zahájit hlavní etapu stavebních prací a že zde brzy vznikne vzdělávací paměťová instituce, která bude uchovávat paměť obětí šoa a předávat jejich odkaz dalším generacím, je pro mě nejen symbolickou připomínkou všech zmařených životů, ale i vyjádřením naděje a kontinuity židovského života,“ řekla Pavlína Šulcová, ředitelka Centra paměti a dialogu Bubny. Zhotovitelem prací v hodnotě 186 860 697 korun je společnost Metrostav DIZ. Hotovo bude za dva roky. Vizualizace interiéru (zdroj: ateliér ARN STUDIO) Historie nádraží Praha-Bubny (zdroj: SŽ) Nádraží Praha-Bubny začalo být budováno v roce 1866 z důvodu potřeby propojit mezi sebou nádraží Praha-Dejvice přes Negrelliho viadukt na dnešní Masarykovo nádraží. Dnešní nádražní budova vznikla přestavbou v letech 1928–1933 a jako nádraží sloužila až do roku 2022. Následně byla zahájena rozsáhlá modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště včetně stavby moderního nádraží, které je přesunuto blíže ke stanici metra Vltavská. V březnu 2015 byla díky iniciativě obecně prospěšné společnosti Památník šoa Praha vedle budovy nádraží odhalena umělecká instalace Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého, která se stala monumentálním symbolem připomínajícím temnou historii tohoto místa a dala podnět vzniku paměťové instituce. Tu zřídilo Ministerstvo kultury v roce 2021 s názvem Památník ticha. Na podzim 2024 došlo k výměně vedení a přejmenování organizace na Centrum paměti a dialogu Bubny. Obecně prospěšná společnost Památník šoa Praha se následně přejmenovala na Památník ticha. Loni v září došlo v okolí budovy k otevření stezky pro pěší a cyklisty, která spojila Veletržní a Dělnickou ulici a nese jméno sira Nicholase Wintona. Jemu je věnován mural s motivy zachráněných dětí, jehož autorkou je výtvarnice Toy Box. https://twitter.com/makupka/status/1944776188645314976 Vizualizace: ateliér ARN STUDIO