Rekordní let Airbusu A350-1000. Z Toulouse do Melbourne a zpět
Společnost Airbus v rámci zkoušek nejnovější verze letounu A350-1000 ULR (Ultra Long Range) určené pro projekt Qantas Sunrise uskutečnila v červenci 2026 sérii mimořádných letů.
Vrcholem testovací kampaně se zatím stal rekordní let mezi francouzským Toulouse (TLS) a australským Melbourne (MEL) a návrat do Toulouse (TLS) , který patří mezi nejdelší lety v historii programu Airbus.
První let speciálu pro Qantas
Testovaný letoun nese výrobní číslo MSN 707 a během zkoušek létal s registrací F-WULR. Jedná se o první z dvanácti strojů A350-1000 ULR objednaných společností Qantas pro budoucí přímé linky ze Sydney do Londýna a New Yorku. Svůj první let absolvoval 2. června 2026 v okolí Toulouse a následně zahájil certifikační program.
Do zahájení dálkových zkoušek vykonal letoun čtrnáct testovacích letů, během nichž probíhaly certifikační zkoušky jednotlivých systémů. Součástí programu byly lety nad Francií, Velkou Británií a Středozemním mořem. Celá certifikační kampaň má podle Airbusu představovat přibližně 75 až 80 letových hodin. Hlavním účelem testovacích letů zaměřených na ověření nové přídavné palivové nádrže, změn v palivovém systému a provozu při extrémně dlouhých letech.
Toulouse – Melbourne bez mezipřistání
Dne 23. července 2026 odstartoval Airbus A350-1000 ULR z Toulouse na první skutečně extrémní misi. Let do Melbourne trval více než 19 hodin, během nichž letadlo urazilo přibližně 17 000 kilometrů bez jediného mezipřistání. Na palubě byli piloti Qantasu a zkušební posádka Airbusu, která sbírala data pro certifikaci nového typu. Přílet do Melbourne vyvolal značný zájem leteckých fanoušků. Let se stal jedním z nejsledovanějších spojů na serveru Flightradar24.
Rekordní návrat Melbourne – Toulouse
Ještě větší pozornost vzbudil návrat do Evropy. Dne 27. července 2026 odstartoval stroj z Melbourne zpět do Toulouse, tentokrát však zvolil delší trasu přes Tichý oceán, Severní Ameriku a Atlantik. Let trval 24 hodin a 25 minut a podle Airbusu představoval jeden z nejdelších letů, jaké kdy letoun Airbus uskutečnil. Během letu urazil více než 23 000 kilometrů (12 460 námořních mil) a díky silnému proudění vzduchu nad Pacifikem dosahoval vůči zemi rychlosti přes 1 200 km/h. Samotné letadlo přitom samozřejmě zůstávalo hluboko pod rychlostí zvuku.
Příprava na Project Sunrise
Celá zkušební kampaň má za úkol potvrdit schopnost varianty A350-1000 ULR zvládat budoucí pravidelné spoje Sydney–Londýn a Sydney–New York bez mezipřistání. Letoun je vybaven dodatečnou palivovou nádrží o objemu 20 000 litrů, která prodlužuje jeho dolet přibližně o 1 000 námořních mil oproti standardnímu A350-1000.
Rekordní lety mezi Toulouse a Melbourne tak představují významný milník na cestě k zahájení pravidelných ultra-dálkových spojů, které mají od roku 2027 spojit Austrálii s Evropou a Severní Amerikou bez jediného mezipřistání.
Technické parametry Airbus A350-1000 ULR
Pro rekordní zkoušky byl využit letoun Airbus A350-1000 ULR, vycházející z největší osobní verze rodiny A350. Standardní A350-1000 disponuje celkovou kapacitou palivových nádrží 188 300 litrů (150 640 kg paliva). Varianta ULR určená pro Qantas navíc využívá dodatečnou zadní centrální nádrž, která dále zvyšuje dolet letounu.
Nejnovější hmotnostní varianta pro projekt Sunrise má:
- MTOW (Maximum Take-Off Weight): 324 tun
- MLW (Maximum Landing Weight): 236 tun
- MZFW (Maximum Zero Fuel Weight): 223 tun
Výrobce zatím uvádí maximální dolet konzervativních až 9 000 námořních mil (17 000 km), přičemž právě zvýšené vzletové hmotnosti umožňují přepravovat vyšší užitečné zatížení na extrémně dlouhých trasách. V praxi bude dolet téměř určitě vyšší, přesné parametry budou upřesněny po ukončení certifikace.
Přestože Airbus A350-1000 disponuje maximálním konstrukčním payloadem (užitečné zatížení) přibližně 68 tun, není známo, jaké bylo skutečné užitečné zatížení během rekordních letů Toulouse–Melbourne a Melbourne–Toulouse. Airbus nezveřejnil loadsheet ani rozložení hmotností. Lze pouze potvrdit, že na palubě byla testovací posádka a rozsáhlá měřicí aparatura určená pro certifikační program. Skutečné množství nákladu, případného balastu či zkušebního vybavení nebylo zveřejněno. Při letech na hranici doletu musí být část hmotnostní rezervy využita pro dodatečné palivo. Bez oficiálních provozních dat proto nelze určit, jak blízko byl rekordní let skutečnému komerčnímu zatížení.
Airbus již dokončuje také druhý exemplář varianty A350-1000ULR výrobního čísla MSN 814 budoucí registrace VH-OJA určený pro aerolinie Qantas, které budou zatím jediným potvrzeným uživatelem tohoto podtypu. Ten byl v létě 2026 poprvé spatřen v kompletním zbarvení australského dopravce v montážním závodě v Toulouse a postupně se zapojí do přejímacích a certifikačních zkoušek před dodáním zákazníkovi.
