Jak vylepšit informační systémy na vlakových nádražích? Organizátor PID provedl průzkum

Organizace ROPID nechala provést průzkum zaměřený na na informovanost cestujících na železničních stanicích a zastávkách v Praze a Středočeském kraji.

Průzkum prováděný sdružením společností VML a Kantar mapoval vnímání informačních a navigačních prvků mezi pravidelnými i příležitostnými cestujícími vlakem. Výstupy poslouží jako základ pro návrh nové podoby informačních systémů v rámci projektu Čitelná Praha, jehož cílem je zlepšit čitelnost, orientaci a informační komfort ve veřejném prostoru.

Průzkum se podle organizátora PID soustředil hlavně na hodnocení současného informačního prostředí městské a příměstské železnice a testování nových prvků ve stanici Praha-Dolní Počernice. Formou moderovaných skupinových diskusí (focus groups) byly zkoumány postoje dvou skupin respondentů – pravidelných a příležitostných cestujících – s důrazem na různorodost z hlediska věku, pohlaví a regionálního zastoupení.

Diskuse byly vedeny na tato témata:

· Jaké informační a navigační prvky cestující vnímají a využívají

· Jak hodnotí jejich srozumitelnost a užitečnost

· Jaké jsou jejich zkušenosti s informováním v mimořádných situacích a při výlukách

· Jak vnímají nové informační prvky testované v Dolních Počernicích

Klíčová zjištění

· Občasní cestující vykazují největší potřebu informačních a navigačních prvků, zejména při změnách dopravního režimu, výlukách a přesunech mezi nástupišti.

· I zkušení cestující se mohou dostat do situací, kdy potřebují asistenci – například při mimořádnostech nebo změně nástupiště na poslední chvíli.

· Nejvíce využívanými prvky jsou digitální tabule s aktuálními odjezdy a směrovky k nástupištím.

· Cestující postrádají informace o návazné dopravě a cílech v okolí nádraží – tyto informace jsou potřebné už přímo z prostoru stanice.

· Stávající informační vitríny PID jsou považovány za obsahově důležité, ale jejich struktura a grafické zpracování jsou vnímány jako zastaralé a složité.

· Pozitivní zpětnou vazbu jsme získali na nové orientační prvky v Dolních Počernicích – zejména:

• „Teploměry“ s linkovým schématem
• Mapové obelisky se směrovkami
• Navigační totemy zviditelňující nádraží z dálky

· Symbol „S“ není pro občasné cestující snadno pochopitelný.

· Nový design je obecně hodnocen kladně, včetně doporučení na zpřesnění obsahu.

Na základě výzkumu dojde v následujících měsících k návrhu nové podoby a struktury informací na železničních stanicích a zastávkách v rámci systému PID, které budou navazovat na nový informační a orientační systém Správy železnic a budou ho doplňovat právě pro potřeby frekventované městské a příměstské železnice, která je čím dál víc běžnou součástí i pražské MHD:

· Redesign informačních vitrín: přehlednější obsah, nové grafické zpracování, doplnění informací o okolí a novinkách z provozu. Cílem je prezentovat tyto informace v kultivovanější podobě než dnes včetně náhrady nevzhledných plechů designovými vitrínami.

· Zavedení „teploměrů“ (schémat linek ve stylu MHD) na páteřní linky systému S. Tím chceme zejména usnadnit navigaci tam, kde jedou vlaky do různých směrů z různých nástupišť

· Instalace navigace do okolí: směrovky na MHD, významné pěší cíle, veřejné instituce, aby lidé zbytečně nebloudili.

· Rozšíření totemů pro vizuální zvýraznění nádraží z dálky (dnes již instalováno na Rajské zahradě, v Edenu a Dolních Počernicích).

· Důraz na mimořádné situace: přehledná navigace a aktuální informace při výlukách, což je velmi důležité i pro každodenní cestující, kteří běžné navigaci nevěnují pozornost.

„Naším cílem je vtáhnout železnici ještě silněji do života metropole i jejího okolí a nabídnout ji jako přirozenou a atraktivní volbu i těm, kteří ji dosud míjeli. Jako páteř celého systému veřejné dopravy si železnice zaslouží nejen funkční, ale i vizuálně srozumitelný a vstřícný informační systém. Mnohé stanice totiž nejsou jen koncovými cíli cest, ale klíčovými uzly mobility – propojené s autobusovou dopravou i městskou infrastrukturou. Díky jednotnému systému PID chceme, aby byla tato návaznost zřejmá nejen v jízdních řádech, ale i ve fyzickém prostoru. Informační propojení všech módů dopravy je tak nejen logickým krokem, ale i silným symbolem skutečně integrované veřejné dopravy,“ upřesňuje tiskový mluvčí organizace ROPID Filip Drápal.