Leo Express nabídne v novém jízdním řádu spojení do Bratislavy. Nasadí i soupravy Talgo S6
Společnost oznámila navrácení spojů z Prahy přes Přerov, Otrokovice do Starého Města u Uherského Hradiště, které nově prodlužuje přes Hodonín a Břeclav až do Bratislavy. Na trase plánuje Leo Express nasadit soupravy Talgo S6, které disponují technologií naklápění.
Dopravce bude na trase nabízet dva zpáteční spoje denně. Jeden pár spojů bude navíc začínat a končit ve stanici Bratislava-Petržalka.
Nové trasy nejen do Bratislavy bude Leo Express postupně spouštět v závislosti na úpravách infrastruktury a získané kapacitě na železnici. Od 1. března 2026 spustí dopravce novou linku z Krakova do Varšavy, která bude jezdit dvakrát denně, navýší tak i počet spojů mezi Prahou a Krakovem na čtyři denně. Od 30. dubna 2026 pak vyjede na linku do Bratislavy a zároveň se vrátí na Slovácko.
„Cestující ve Zlínském kraji si přáli návrat „Leoše“, a tak jsme pro ně zajistili skutečně nízkopodlažní vlaky Talgo S6 nabízející vysoký komfort. Naše konkurence v rámci dálkové dopravy nabízí převážně vysokopodlažní vlaky, kde vstup přes schody může rodiče s dětmi, starší cestující, cyklisty nebo cestující na vozíčku odradit. Zároveň jsme spoje naplánovali tak, abychom obsloužili Slovácko, ale nově také Hodonín, Břeclav a Bratislavu. V Bratislavě pak budeme zastavovat jak na hlavní stanici, odkud jezdí naše příměstské vlaky do Dunajské Stredy a Komárna, tak také na druhé straně řeky Dunaje v Petržalce. Takový spoj v tomto okamžiku nikdo neobsluhuje a věříme, že nově vzniklé přímé spojení osloví mnoho nových cestujících,“ říká Peter Köhler, generální ředitel Leo Express.říká Peter Köhler, generální ředitel Leo Express.
„Naše vlaky nabídnou jedinečnou kombinaci nízkopodlažního řešení a bezbariérového přístupu. Díky systému naklápění a technickému řešení podvozků pak působí jízda i v obloucích trati plynule a pohodlně. Vlaky byly dříve úspěšně provozovány ve Švýcarsku, Německu, Francii a Itálii a ve Španělsku. Samozřejmostí pak je vysoce spolehlivé temperování a klimatizace, jakož i nezávislý zdroj energie,“ vysvětluje Peter Köhler.
