V Praze jezdí další tramvaj pojmenovaná po významné osobnosti pražské MHD

Dopravní podnik hl. m. Prahy pojmenoval v neděli 19. prosince 2021 desátou tramvaj Škoda 15T po významné osobnosti pražské MHD, tentokrát po architektovi Janu Kotěrovi, který patřil mezi vůdčí postavy českého kulturního života na začátku minulého století.

Slavnostní pojmenování proběhlo úderem 10. hodiny na náměstí Jana Palacha před UMPRUM v Praze. Pojmenování se zúčastnili potomci p. Kotěry; Oldřich Janota, předseda redakční rady ze společnosti Foibos Books; Petr Krajči, autor výstavy o p. Kotěrovi; Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch a Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla DPP a šéf Muzea MHD v Praze.

Základy tradice pojmenovávání tramvají 15T po významných osobnostech pražské MHD se datují na 9. února 2017, kdy byla pojmenována první tramvaj, a to po bývalém zaměstnanci Elektrických podniků (předchůdce DPP) a olympijském medailistovi ve vzpírání Václavu Pšeničkovi.

Jan Kotěra (1871 – 1923)

Úspěšný architekt se světovým rozhledem, autor řady moderních interiérů a nábytkových kusů, vynikající pedagog a kreslíř – to jsou hlavní charakteristiky brněnského rodáka Jana Kotěry, jedné z vůdčích postav českého kulturního života na začátku minulého století. Architekturu vystudoval ve Vídni u profesora Otto Wagnera, významné osobnosti moderní středoevropské architektury, v necelých třiceti letech se poté stal profesorem na pražské Uměleckoprůmyslové škole a od roku 1910 vyučoval architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze. V obou školách vychoval s noblesou, tolerancí a skromností generaci skvělých meziválečných architektu – Josefa Gočára, Pavla Janáka, Bohuslava Fuchse a řadu dalších. Mezi jeho blízké přátele patřili sochaři Stanislav Sucharda a Jan Štursa, nakladatel Jan Laichter nebo slovinský architekt Josip Plečnik.

Tvůrčí dráhu začínal návrhy budov a interiéru v secesním stylu, který v našich zemích prosazoval jako jeden z prvních. Přes geometrickou podobu secese a jednoduché linie racionální moderny se nakonec dopracoval ke stavbám v duchu moderního klasicismu. K jeho nejznámějším secesním stavbám patří vedle Peterkova domu na Václavském náměstí (1899) a řady pražských a mimopražských vil nebo náhrobku především Národní dům v Prostějově (1905 – 1907), vodojem vršovické vodárny (1906) nebo Městské muzeum v Hradci Králové (1909 – 1913). V jednodušším pojetí je postavena Kotěrova vlastní vila na Vinohradech (1908 – 1909), Urbánkův obchodní dum – „Mozarteum“ v Jungmannově ulici (1913) nebo nový zámek v Ratboři u Kolína (1911). Jeho poslední vetší prací byla budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kterou po Kotěrově smrti dokončil jeho spolupracovník Ladislav Machoň. Neméně významným dílem je “primátorská“ tramvaj evidenčního čísla 200 (1900), která je stále k vidění v Muzeu městské hromadné dopravy ve Střešovicích.

Martin Dufek / Dopraváček.eu, zdroj: TZ DPP